Ráno ve středu 14.9. jsme se vlakem vypravili na adaptační pobyt do penzionu „Metuje“ v Teplicích nad Metují. Krátce po příjezdu jsme absolvovali postřehovou hru na dva týmy, kdy jsme vbíhali do lesa pro barevné kartičky s čísly. Hra trvala celé dopoledne a v poledne jsme se náležitě odměnili výborným obědem a krátkou pauzou, abychom načerpali síly na odpolední program. Během odpoledne jsme si jako jednotlivci i skupiny, a nakonec celá třída prověřili mrštnost a postřeh při přeskakování lana a také bystrost a rychlost při další hře, ve které šlo o to, který ze třech týmů seskládá v určitém časovém úseku nejvíce slov z jednotlivých písmen podle obrázku. Ke konci hry začalo vydatněji pršet, a tak jsme se přesunuli do vnitřní klubovny, kde jsme se prostřednictvím kolektivních aktivit vzájemně poznávali a prozrazovali si i některá přání a sny.
Po setmění jsme se vydali po lesní pěšince, kde jsme jeden po druhém procházeli vyznačenou trasou a baterkou ve tmě hledali obrázky, které jsme v cíli hlásili paní učitelce. Rozhodoval čas i počet zaznamenaných a správně zapamatovaných obrázků. Tuto hru nám překazila chvíle strachu a napětí, kdy pár z nás sešlo z vyznačené trasy a chvilku bloudilo po lese. Naštěstí jsme se brzy shledali bez větší újmy, jen trošku vystrašení.
Druhý den začal rozcvičkou, která nás nastartovala do nového dne a po snídani jsme se všichni vypravily na „šipkovanou“, kdy jsme ve třech týmech cestou plnili řadu úkolů, například jsme tvořili mandalu z přírodnin, luštili vzkaz v morseovce, vymýšleli básničky a kdo chtěl, sbíral houby. Během odpoledne jsme postupně procházeli tři stanoviště – „Bažinu“, „Bludiště“ a „Síť“, kde jsme se během 40 minut snažili co nejlépe splnit úkoly, které vyžadovaly soustředění, kooperaci a vzájemnou pomoc a podporu jeden druhému.
Večer jsme se opět sešli v klubovně, kde jsme hráli další hry, společně tvořili obrázky na školní nástěnku a u toho si povídali. Po setmění pro nás byla nachystaná další postřehová hra, tentokrát jsme pracovali ve třech týmech a zakreslovali zapamatované symboly z lesa do týmových tabulek.
V pátek ráno po rozcvičce a vydatné snídani následovalo balení věcí a úklid pokoje, tak abychom nic nezapomněli a zůstal po nás pořádek. K poslednímu obědu jsme dostali gulášovou polévku a výborné masem plněné bramborové knedlíky se zelím. Před cestou na vlak jsme si zahráli mimo jiné velice zábavnou hru „Potrubí“, která nám i přes počáteční rozpaky a neúspěchy šla nakonec velmi dobře, a tak jsme se ujistili v tom, že týmová spolupráce nás baví a je to naše silná stránka, a také že se opravdu každý z nás zasloužil o to, abychom odjeli domů s příjemným pocitem a spoustou krásných vzpomínek.
Andrea Matějčková